PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY ÚVODNÍ STRANA KONGRESOVA TURISTIKA AKTIVNI DOVOLENA CIRKEVNI PAMATKY KOUZLO HRADU A ZAMKU LAZNE ZLATA PRAHA KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ USTECKY KRAJ MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Pátek 18.10.2019
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Modlitebna Českobratrské církve evangelické - bývalá solárna

Nemovitá kulturní památka
419 - českobratrský kostel,
Šromotovo nám. 5 (bývalá solárna)


č.p. 791, parc.č. 361/1 st.
Jednolodní architektura s pozdně gotickým jádrem, s dochovaným plochým gotickým stropem s "husitskými hvězdicemi". Po Bílé hoře upravena na kostel sv. Šebestiána, za Josefa II. skladiště soli. Restaurován v roce 1924.

Nynější budova stojí na základech modlitebny Jednoty bratrské postavené počátkem 16. století za Viléma z Pernštejna. Ten povolil už od 80. let 15. století, aby se na pravém břehu Veličky pod městskými hradbami, usadili členové Jednoty bratrské vypuzení z Čech. Byli to dovední řemeslníci a skromní poddaní, kteří se stali hospodářským přínosem pro město i vrchnost. Nové předměstí Novosady mělo v r. 1530 už 37 domů s pozemky. Ve druhé polovině 16. století příliv usedlíků zesílil jako důsledek pronásledování Jednoty bratrské v jiných částech Čech a Moravy. Hranická vrchnost byla bratřím velmi nakloněna. V r. 1584 koupil Jan mladší z Žerotína domek poblíž sboru a daroval ho bratřím. pro zřízení bratrského špitálu. Správcové sboru obývali dům přistavěný k modlitebně, v němž byla i bratrská škola. Jako správce sboru zde působil i Jiří Strejc, jeden z překladatelů Bible Kralické.
V r. 1596 byla budova sboru rozšířena a přistavěn byl i nový kůr. Budova se tehdy podobala hranickému Kostelíčku pod Hluzovským kopcem. Měla gotická okna, opěrné pilíře a presbyterium. Bratři nesměli být pochováváni na městském hřbitově církve podobojí (později luterské) okolo farního kostela, který stál tehdy na dnešním školním náměstí u římskokatolické fary. Byli pochováváni u Kostelíčka, později si s povolením vrchnosti zřídili vlastní hřbitov na místě dnešního městského hřbitova. Zvětšená budova sboru s věžičkou a zvonem, který přinesli bratři vyhnaní ze Šternberka, sloužila pak spolu s domem a špitálem Jednotě bratrské až do zlomení stavovského povstání, konfiskace hranického panství Václavu Molovi z Modřetic a jeho darování r. 1622 olomouckému biskupovi kardinálu Františkovi z Dietrichštejna, kterého ustanovil císař Ferdinand II. gubernátorem na Moravě. Bratrští kněží byli vyhnáni, část bratří prchla do exilu na Slovensko, ostatní byli násilím převedeni na katolickou víru.
V r. 1626 při obléhání a dobývání města dánskou armádou a oddíly gen. Mansfelda bojujícího proti císaři za věc evangelických stavů, bylo celé předměstí Novosady i s bratrským sborem vypáleno. Kardinál Dietrichštejn zabral v r. 1628 šest spálených bratrských usedlostí i s pozemky a zřídil na jejich místě knížecí zahradu, kterou dal ohradit. Knížecí tzv. květná zahrada byla později užívána vrchnostenskými správci jako zelná a ovocná zahrada až do 19. století.
Spálená a do základů zbořená budova bratrské modlitebny byla po skončení třicetileté války koncem šedesátých let 17. století na příkaz knížete Ferdinanda z Dietrichštejna opět vybudována na starých základech pro zřízení kostelíka sv. Šebestiána a Rocha, patrona střelců a ochránce proti moru. Už v r. 1668 byla hrubá stavba dokončena. Loď kostela již neměla gotická okna a opěrné pilíře. Na obou stranách byla dvě polokruhová okna. Také pětiboké presbyterium přistavěné na původních základech dostalo dvě polokruhová okna (opěrné pilíře presbyteria byly však také obnoveny). Sedmé půlkruhové okno bylo nad vchodem do kostelíka. Dřevěný vyřezávaný oltář se sochami sv. Rocha a Karla Boromejského po stranách zhotovil v r. 1670 valašskomeziříčský stolař a řezbář. Oltářní obraz sv. Šebestiána namaloval r. 1679 hranický měšťanský malíř Mikuláš Franta, který namaloval také menší obraz sv. Marka Evangelisty se lvem na vrchol oltáře. Franta oltář také pozlatil, namaloval i dřevěný plochý strop se zlatými hvězdami, podnes dochovaný. V r. 1680 za velkého moru byl kostelík urychleně dokončen a vysvěcen. Kníže Ferdinand z Dietrichštejnu nařídil každoročně konání 7 slavnostních mší s prosebnými průvody z města a modlitbami měšťanů za odvrácení moru a ohně. Průvody pak byly konány až do zákazu procesí za císaře Josefa II. V r. 1786 při rušení přebytečných kostelů za Josefa II. byl zrušen i kostelík sv. Šebestiána a Rocha. Vnitřní zařízení bylo prodáno. Oltářní obraz sv. Šebestiána a obě oltářní sochy sv. Rocha a Karla Boromejského byly zakoupeny a umístěny na kůru Kostelíčka pod Hluzovským kopcem. Po postavení varhan na kůru Kostelíčka byl obraz sv. Šebestiána umístěn v přízemí za lavicemi a r. 1949 přemístěn do farního kostela ve městě.
Bývalý kostelík byl v r. 1787 prodán hranické vrchnosti s tím, že bude přestavěn a upraven pro transportní stanici solního skladu. Stát měl v té době monopol na dovoz a prodej soli a obojí bylo přísně kontrolováno. Při úpravě kostelíka pro účely transportního skladu soli bylo r. 1787 zbořeno presbyterium, celá stěna zazděna až na malé spojovací dveře, byla zazděna půlkruhová okna lodi i páté okno nad bývalým vchodem do kostelíka a na obou stranách kostelíka byly přistavěny malé domky. Na obou stranách kostelní lodi byly prolomeny dveře pro dovoz a odvoz soli a zřízena menší tři okna. Sálová místnost kostela byla přepažena a upravena pro uložení soli. Státní monopol soli byl zrušen v r. 1829. Budovu solnice i oběma domky koupil v r. 1837 obchodník Jan Stummer a používal ji opět jako sklad soli. Domek přistavěný k průčelí kostelíka dal upravit na obytný domek. Při těchto úpravách byl hlavní vchod do bývalého kostelíka, spojující dosud obě budovy, zazděn a kamenný portál rozbit a odstraněn.
V r. 1923 koupila budovu bývalé "solárny" Českobratrská církev evangelická, aby zde zřídila opět modlitebnu. Při rozsáhlých stavebních úpravách byl domek přistavěný v r. 1788 na místě bývalého presbyteria zbořen. Domek přistavěný na hlavní vchod kostelíka byl však ponechán, neboť byl mylně považován za původní bratrský dům někdejšího správce sboru (domek byl zbořen až r. 1959, vchod a půlkruhové okno nad ním však již nebyly obnoveny). Původní půlkruhová okna lodi, zazděná v r. 1787, byla opět obnovena, oba boční vchody, zřízené téhož roku, však ponechány. Obnovená modlitebna byla slavnostně otevřena 29. května 1924 jako kazatelská stanice farního sboru Českobratrské církve evangelické v Přerově.

Dnes slouží modlitebna samostatnému farnímu sboru Českobratrské církve evangelické v Hranicích.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE


Typ záznamu: Modlitebna
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 08.04.2004 v 08:19 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
    FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
    TURISTIKA