PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Pátek 29.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Zastavení č. 9 - Skála Rudý [ Informační tabule ]

Zastavení č. 9 - Skála Rudý
(500 m n. m.)

Překročením sedla mezi Zámeckým vrchem a Bílou horou jsme vstoupili do uzemíš odlišným geologickým podkladem. Je to dobře patrné na výrazném geomorfologickém útvaru - skále "Rudý", jejíž významnou odlišnost od bělostnych vápencovych skal místní lidé koncem 19. st. vystihli lidovym názvem "Čertovo hovno".

Skála Rudý a další skalky ve svahu nad cestou jsou tvořeny šedohnědymi vápnitymi slepencovymi pískovci až písčitými slepenci bašského souvrství ( střední a svrchní křída bašského vývoje slezské jednotky (. Jejich vývoj je zcela specifický, vázaný na území, ve kterém rovněž nalézáme blokové akumulace štramberských vápenců. Tato tělesa jsou usazeninami podmořských skluzů a sesuvů nahromaděnych při úpatí svahu slezské sedimentační pánve. Vznik skluzů a sesuvů provázely pískotoky a bahnotoky. Ve skále Rudý a v jejím okolí jsou odkryty právě u-loženiny pískotoků. Na některych místech můžeme dokonce nalézt zkamenělé čeřiny bývalého mořského dna. Velké bloky štramberských vápenců stržené pískotoky uvidíme přímo pod rozcestím v bocích cesty do Kopřivnice, v sedle mezi Zámeckým vrchem a Bílou horou. Tento vývoj s úpatními uloženinami se výrazně liší od tzv. pánevní facie bašského souvrství, jejíž horniny jsou odkryty v lomech na pravé straně cesty k dalšímu zastavení - v Davidově a Najvarově ka-menárce.

V těchto opuštěnych stěnovych lomech je odkryto bašské souvrství v tzv. pánevním vývoji. Jsou to zpravidla několik decimetrů mocné sledy šedých jílovitých vápenců až vápnitých jílovců a zelenošedých až zelených jílovců, které se mnohonásobně opakují. Horniny tohoto typu se usazovaly na mořském dně z hustych suspenzí plavenin ve vodě, které občas, např. při velkých bouřích, vznikaly v mělkovodních částech sedimentační pánve a pak vlastní vahou stékaly po pánevním svahu do hlubších částí, kde se rozprostíraly po dně. V takto usazenych vrstvách naspodu vystupují pískovce, které se do nadloží postupně zjemňují a přecházejí do jílovců. V mezidobí mezi jednotlivými proudy vznikaly ulo-ženiny velmi jemných jílů, jejichž jednotlivé části se velmi zvolna usazovaly z vodního sloupce. V popisovaném odkryvu k těmto horninám patří několikamilimet-rové polohy jemnych jílovců zelených barev v bezprostředním podloží vrstev vápenců. V sedimentech můžeme nalézt stopy po lezení nebo požírání sedimentů volně lezoucími červy. Úpatní uloženiny Rudého a pánevní uloženiny kamenárek se původně tvořily v sedimentační pánvi na různých, od sebe vzdálených místech. Do bezprostředního sousedství se dostaly při tektonických pohybech. l přes to, že skále Rudý je velice blízko k zastavěnému území města, nebyla nikdy využita k těžbě jako zdroj stavebního kamene. K tomuto účelu byly hojně využívány zřetelně vrstevnaté a snadno těžitelné pískovce z pánevních sedimentů ze vzdálenějších lomů, např. v Davidově a Najvarově kamenárce.

V trávních porostech na byvalych terasovych polích v okolí skály Rudy rostou některé ohrožené rostliny, např. vstavač mužský, bradáček vejčitý, okrotice bílá či horeček brvitý. V zimním období se sem stahují různé druhy drobných pěvců, zřejmě kvůli vyšší potravní nabídce na okolních keřích. Jsou to např. sýkora koňadra, sykory babka a modřinka, mlynařík dlouhoocasý, červenka obecná a stehlík obecný. V některych letech sem na zimu zalétají hejna jedinců brkoslava severního, který je domovem ve Skandinávii.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Stramberk.cz

Typ záznamu: Informační tabule
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 132, 28.01.2004 v 15:51 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA