holešovský knihkupec

Narodil se v Holešově 15. 5. 1903.
Vyrůstal v rodině knihkupce Františka Leandra Stelziga a jeho ženy Kamily Terezy. Po přerušení gymnazijních studií se vyučil knihkupcem u firmy Krejza v Karlových Varech.
Společně se svým otcem vytvořili ze svého knihkupectví na Palackého třídě v Holešově skutečné středisko informací o současné kultuře. V obchodě byla mj. Zřízena i půjčovna knih pro stálé zákazníky. Láska ke knihám u něho souvisela s jeho hlubokým vztahem k výtvarnému umění. Svědčí o tom i jeho vlastní pčlivé edice Kroniky holešovské (1940) se Svolinského dřevorytem písmáka na obálce a knížky Gazda Jura Vašut, pán na Čartáku, s kresbami Jana Kobzáně. Osobně se znal s celou řadou významných umělců, např. s malíři Baruchem, Ondrúškem, se spisovatelem Jiřím Mahenem, Marií Podešvovou aj. Miloval básnické dílo Jiřího Bezruče, se kterým si vyměnil několik dopisů.
Věnoval se také vlastivědě, folklóru, etnografii, archeologii, numismatice aj. Pan Stelzig znal ještě starý Holešov a shromáždil sbírku jeho pohlenic. Byly mezi nimi i ty kreslené s nápadným nápisem Pozdrav z Holešova.
Život p. Stelziga nebyl lehký. V roce 1943 byl po udání zatčen a vězněn ve Zlíně, v Brně a pak až do konce války v koncentračním táboře v Dachau. Převážnou část jeho vzácné knihovny zabavilo gestapo. Jeho soukromé podnikání skončilo únorovými událostmi roku 1948.
Věnoval se s mravenčí pílí přípravě publikace o našich hradech, zámcích a tvrzích. K vydání tohoto díla však nedošlo. V důchodu přijímá nabídku zpracovat kartotéku a utřídit soukromou knihovnu dr. Mirko Očadlíka, kterou tento hudební vědec věnoval rodnému Holešovu. I ve vysokém věku zůstal ve styku se svými bývalými zákazníky i mladými ctiteli knih.
Zemřel 11. 7. 1988.