Historie města Velké Hamry [ Historie (archivní dokument) ]
Pojmenování obce Hamrsko (Velké Hamry II), Dolení Hamr a Hoření Hamr pochází od železných hamrů, které zde stávaly pravděpodobně ve 13. - 14. století. Písemné doklady ani zbytky hamru se nezachovaly, jen několik místních názvů dodnes naznačuje, že se zde pracovalo s kovem. Po další výrobní etapě v místě zůstal název "Kamenné mlýny", kde se mlelo obilí pro celé okolí. Výhodný vodní zdroj - řeka Kamenice - i nadále napomáhal k rozmachu osídlení a podnítil v roce 1844 zahájení výstavby textilní továrny ve Svárově, proslulé později neblahou stávkou textilních dělníků.
V roce 1914 byly sloučeny osady Hoření Hamr a Dolení Hamr v jednu obec s názvem Velké Hamry. V roce 1926 byla obec povýšena na městys a v roce 1968 na město. V roce 1947 byla k Velkým Hamrům připojena osada Bohdalovice a po mnoha jednáních i Svárov, do té doby patřící Šumburku.
Nejstarší silnice, vedoucí středem Velkých Hamrů - železnobrodskotanvaldská, byla postavena v letech 1864-66, železniční trať ze Železného Brodu do Tanvaldu v letech 1870-75, pošta byla zřízena 1. února 1894, telegrafický provoz zahájen 1. 12. 1908, telefonní spojení v roce 1922. Hřbitov je ve Velkých Hamrech od roku 1897 a na Hamrskách od roku 1899. Do té doby se pohřbívalo v Držkově. Lékař zahájil svou činnost v květnu 1922 a lékárna v říjnu 1923. Továrna na Svárově byla postavena v letech 1844-45 a provoz byl zahájen již 1. prosince 1845. V následujících letech docházelo k rozšiřování výroby a k dalším přístavbám. V době vypuknutí známé Svárovské stávky bylo v továrně již 1606 zaměstnanců.
V roce 1907 se začala stavět přádelna na Mezivodí a byla zprovozněna již v roce 1908. Katolický kostel Sv. Václava se začal stavět v roce 1914. Čtyřtřídní smíšená obecná škola byla otevřena 1. září 1898 a dalších letech postupně rozšiřována. Ve druhém školním obvod na Hamrskách bývala čtyřtřídní obecná škola, jejíž počátky sahají až do dob Marie Terezie. V současnosti je tam jednotřídka - kolem 15 žáků. 1. 12. 1938 byla pro malý počet žáků zrušena obecná jednotřídka v Bohdalovicích.
Za zmínku stojí i éra hamrovských cihelen, z nichž nejznámější byla cihelna Dohelských a Morávkova. Hlína se těžila na několika místech po pravé straně silnice a název Hliňák se používá dodnes.
Podle sčítání lidu byl počet obyvatel v roce 1910 ve 378 domech 4226 obyvatel (bez Svárova a Bohdalovic), k 1. 1. 1998 měly Velké Hamry 2678 obyvatel.
Územní i osudové změny nastaly ve městě po postupném obsazování pohraničních území německým vojskem. 24. 11. 1938 byly Velké Hamry jako šesté pásmo společně s dalšími ryze českými obcemi obsazeny a připojeny k sudetskému území Velkoněmecké říše. Došlo k velkému stěhování lidí a život poznamenala krutá světová válka.
