PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY ÚVODNÍ STRANA KONGRESOVA TURISTIKA AKTIVNI DOVOLENA CIRKEVNI PAMATKY KOUZLO HRADU A ZAMKU LAZNE ZLATA PRAHA KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ USTECKY KRAJ MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Neděle 21.10.2018
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Prachovské skály

Prachovské skály patří k takovým oblastem České republiky, které má každý z nás tak trochu v povědomí. Jsou součástí toho, jak vnímáme svou zemi, jsou jedním z míst, kam jezdíme již od dětství na školní výlety podobně jako do Národního muzea, Národního divadla, nebo třeba do Kutné Hory.

Je to místo, od nepaměti osídlené lidmi, o jejichž osudech nemáme žádné zprávy a jejich život rekonstruujeme podle četných archeologických nálezů.

PŘÍRODA - FLÓRA:
Pískovcová skalní města vytvářejí unikátní a specifické podmínky pro život rostlin a živočichů.
Na jedné straně, na vrcholcích skalních bloků, vystavených slunečnímu úpalu, při nedostatku základních živin, dokáží přežít jen ty nejodolnější rostlinné druhy. Můžeme zde nalézt vřesy, suchomilné druhy trav, borůvčí.
Z botanického hlediska jsou zajímavější vlhké, úzké a stinné rokle s výskytem vzácných mechů, chráněných plavuní, kapradí například hasivky a osladiče. Mimořádně cenýni oblastmi jsou také vlhká lesní prameniště, kde se vyskytují, mnohdy v kritickém množství, chráněné orchideje, bledule, devětsil a vzácné přesličky obrovské, které mohou dorůst až dvoumetrové délky.
V posledních desetiletích dochází talé k velmi nepříjemnému šíření relativně nových, agresivních rostlin, mezi kterými lze pozorovat několik druhů křídlatek, které se rozšiřují podle komunikací a rostou již na samém okraji Prachovských skal.
Dalším, naštěstí nepříliš rozšířeným nebezpečným plevelem může být také bolševník s mohutnými, jedovatými, stonky a listy, který lze nalézt na vlhkých místech, zejména v blízkosti lidských sídel.

PŘÍRODA - FAUNA:
Skalní útvary obývají četné zvířecí druhy, nejpočetnější jsou populace ptáků, z těch vzácných je možné jmenovat výry, krkavce, křivky, četné jsou také populace dravých ptáků. V korunách mohutných stromů žije také náš nejmenší ptáček - králíček obecný, kterého můžeme zahlédnout i v zimním období, jak sbírá potravu na spodních plochách větví jehličnatých stromů.
Pro návštěvníky nejpřitažlivější jsou druhy velkých savců, z nich ale v Prachovských skalách nalezneme pouze běžné druhy - zvěř černou, jak myslivci říkají divokým prasatům a zvěř srnčí, v omezeném množství pak zajíce. Z šelem nacházejí ve skalách úkryty lišky, kuny lesní a skalní. Skalní stěny, převisy a jeskyně jsou obývány koloniemi netopýrů, mezi kterými lze nalézt zejména vrápence malého a netopýra černého.

PŘÍRODA - LESY:
Samostatnou kapitolu si zasluhuje lesní hospodaření - vždyť nejrozsáhlejší oblast přírodní rezervace pokrývají lesy.
Původní prales za několik tisíc let, co oblast skalního města obývá a přetváří člověk, byl téměř zcela nahrazen lesem pěstovaným, ať již vědomě, tedy tak, že člověk měl v úmyslu vypěstovat pro své potřeby nějaké stromy, nebo neúmyslně, kdy les vznikl v důsledku jiné činnosti člověka, například při chovu zvířat nebo při těžbě nerostů.
Je velmi pravděpodobné, že v období hradištním, tedy před několika tisíci lety, byly skály zcela odlesněny - les v okolí hradiště by poskytoval vhodný kryt pro nepřítele, také spotřeba dřeva v místě s hustou koncentrací lidí musela nutně vést k vykácení lesa. Po zániku hradiště oblast zarostla původními, zejména listnatými dřevinami, které se v okolí hojně vyskytovaly, a pro které se ve skalách našlo vhodné stanoviště, tedy zejména buky, duby, v údolních nivách olšemi, jasany a javory.
V takových místech najdeme dodnes obrovské, víc než sto let staré buky, duby a další stromy, které pocházejí z doby, kdy v lesích ještě nehospodařili lidé.
Vyprahlé skály osídlily borovice. Těžké životní podmínky z nich nadělaly mnohdy fantastické přírodní bonsaje a dominanty skalního města. Běžně se zde vyskytují břízy, jejichž semena dokáží vyklíčit i v nepatrných skalních puklinách. Takové porosty lze do jisté míry pokládat za les původní, člověkem neovlivněný. Na místech která byla snáze přístupná, již více než dvě stě let plánovitě hospodaří lesníci a tak zde vznikl les, který sloužil hlavně jako zdroj dřeva. Takový les je tvořen převážně dřevozpracujícím průmyslem žádanými smrkovými a borovými porosty.
Lidmi vysazené produkční lesy jsou však méně stabilní součástí ekosystému - dokáží se s menším úspěchem vyrovnávat s výkyvy počasí, změnami v půdě, zátěží, kterou působíme my, lidé. Tak se stává, že událost, která by v původním pralese nevyvolala velkou odezvu, v uměle vysazených monokulturách vyvolá reakci, kterou pak označujeme jako kalamitní.
K obrovským kalamitám došlo zhruba před osmdesáti - devadesáti lety, kdy celé oblasti lesů Českého ráje doslova sežraly housenky bekyně mnišky. Prachovské skály v té době zůstaly zcela odlesněné - svědectvím z této doby mohou být staré pohlednice, kde vidíme mnohohektarové paseky a ze kterých můžeme také vysledovat ohromné úsilí lesníků o obnovení lesa.
Les, vysazený v té době, dnes dorostl do věku 80 - 90 let a tvoří podstatnou část lesů v oblasti Prachovských skal. Je tvořen převážně smrkovými, méně borovými monokulturami s příměsí modřínů a borovice vejmutovky.
Borovice vejmutovka je zajímavá, vitální dřevina, pocházející původně z oblasti Skalistých hor na pomezí Spojených států a Mexika. Odtud se dokázala přirozeně rozšířit po celém americkém kontinentu, na východní Sibiř a dále na celý euroasijský kontinent. K jejímu šíření dopomohli i lidé - to je případ Českého ráje a Prachovských skal. Vejmutovka má ale také jednu nepříznivou vlastnost - v době jejich vysazení o tom nikdo nevěděl - dokáže totiž měnit chemické i fyzikální vlastnosti půdního povrchu tak, že zabraňuje růstu jiných rostlin i stromů. Navíc je nesmírně plodná, již deset - dvacet let staré vejmutovky dokáží vyprodukovat takové množství semen, že v jejich okolí nacházíme koberce semenáčků.
Šíření borovice vejmutovky a stejnověké smrkové monokultury se tak staly časovanou bombou, která v Prachovských skalách neslyšitelně odtikává čas do další velké kalamity.
Tak například v roce 2003 - všichni si to ještě pamatujeme - bylo v letních měsících jedno z nejteplejších období posledních desítek let. Během léta vznikly mimořádně vhodné podmínky pro rozmnožování několika genarací různých druhů kůrovců, malých broučků, jejichž larvy se prokousávají pletivem jehličnatých stromů, a tak přivodí jejich úhyn.
Zkušenosti lesníků ukazují, že kůrovci působí největší škody na porostech ve věku nad osmdesát let, mladší a zdravé stromy dokáží napadení překonat a larvy kůrovců zalepí pryskyřicí.
Stromy staré, oslabené nebo poškozené a také stromy, vysazené na nevhodných stanovištích, nemají tolik pryskyřice a při napadení kůrovcovými larvami rychle hynou. Je - li les tvořen monokulturami, hynou celé monokultury, mnohdy během jediného roku.
Před lesními hospodáři v Prachovských skalách tak stojí nelehký úkol - pokud možno zabránit rozšíření agresivní borovice vejmutovky a promyšleným způsobem pozměnit složení lesa tak, aby se více podobal lesu přirozenému. To znamená při obnově lesa preferovat spíše listnaté druhy, stanovištně vhodné borovice, rozčlenit stejnověké porosty na porosty s různým věkem. To vše nelze provést za několik let, časový horizont se zde počítá v desítkách roků.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Přírodní rezervace
AKTUALIZACE: 2, 20.04.2005 v 11:19 hodin
Copyright 1998-2018 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
    FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
      TURISTIKA