1251
první písemný doklad o městě Příboře - listina z 12. prosince 1251 psaná markrabím Přemyslem (pozdějším králem Přemyslem Otakarem II.), ve které potvrzuje mimo jiné založení kostela hrabětem Frankem z Hückeswagenu. V této době je město nazýváno Vriburch, později Freiberg a česky Przybor

1294
v Příboře fojtství

1327
dědičné lenní fojtství vybavené značným majetkem (mastné krámy, mlýn...)
poč. 14. stol. Příbor dědičným biskupským lénem, často mění majitele

1359
příborské léno k stolnímu panství olomouckého biskupství

1389
olomouckým biskupem Mikulášem z Rýmburka uděleno právo odúmrti, právo opevniti se

1529
město hospodářsky silné, proto biskup Stanislav Thurzo znovu potvrdil stará práva a výsady, držbu městského majetku, kterého mohlo město užívat pro vlastní obecní účely. V této době město dosáhlo největší možné autonomie na biskupských statcích.

1577
město koupilo dvůr a ves Vésku, což potvrdil i olomoucký biskup Stanislav Pavlovský a propustil zmíněnou obec z lenního svazku

1615
privilegium kardinála Františka z Ditrichštejna, který zároveň upravil městský znak do současné podoby

1617
Příboru opět pronajato kardinálem Františkem Ditrichštejnem celé Hukvaldské panství i s Ostravou a dalšími vesnicemi za 9 000 zlatých ročně na 6 let

od r. 1850
Příbor součástí politického okresu Nový Jičín (z hlediska politické správy)

1855 - 1868
Příbor přechodně samostatným politickým okresem

1868
město trvale patří k politickému okresu Nový Jičín

1938 český Příbor zahrnut do sudetského území, 10. října Příbor obsazen německým vojskem

1945
6. května - osvobození Příbora sovětskými vojáky
Poválečné období velké politicko - hospodářské změny

1946
místní volby vyhrála tradičně strana lidová

1948
postupné znárodňování a vyvlastňování továren, živností a kolektivizace zemědělství