Čtvrtek 28.03.2024 |
|
ŠVABINSKÝ Max [ Osobnost ]Max Švabinský
* 17. září 1873 v Kroměříži † 10. února 1962 v Praze Český malíř a grafik Max Švabinský se narodil 11. září roku 1873 v Kroměříži. Patří spolu s Janem Preislerem, Antonínem Slavíčkem a Milošem Jiránkem ke generaci malířů, která připravovala nástup našemu modernímu umění dvacátého století. Švabinského kreslířské a malířské začátky se v průběhu devadesátých let formovaly v průniku dobových tendencí plenérového realismu, symbolismu a secese. Rodinné prostředí a portrét byly východisky a jistotami, o které se opíral a z nichž čerpal pro svou tvorbu nejvíce podnětů. Od konce devadesátých let pobýval Švabinský s manželkou Elou často u Vejrychů v Kozlově u České Třebové. Tam ho inspirovala nejen krásná pohorská krajina, ale v Kozlově se zrodila také díla s intimní poezií jako je Kamélie či Rajky, tam také vznikl Chudý kraj a velké monumentální akvarelované perokresby Dvě matky a Velká rodinná podobizna, která patří k vrcholným dílům Švabinského. V Kozlově se také počátkem století začal soustavně zabývat grafikou, především leptem a mezzotintou, což bylo logickým vyústěním jeho kreslířského nadání. Stále častěji začal svěřovat grafice i své nejzávažnější umělecké výpovědi. Za vysokou hodnotu grafické tvorby byl roku 1910 jmenován profesorem pražské Akademie. V listech Rajské sonáty r. 1917 rozšířil svůj projev o dřevoryt a v té době už význam jeho grafické tvorby začal převažovat nad malířskou. V letech 1924-1926 byl Max Švabinský rektorem Akademie výtvarných umění v Praze. Je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze; byl žákem M. Pirnera a J. Mařáka. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes, České akademie věd a umění, spoluzakladatelem Sdružení českých umělců grafiků Hollar. V těchto letech dostal příležitost vyjádřit se v monumentálních formách. Po mozaikách pro Národní památník na vrchu Žižkově kreslil kartóny pro tři barevná okna pražského svatovítského chrámu. V těchto dílech mohl dokonale uplatnit syntézu svého malířského a kreslířského nadání. Se stejně intenzivním výtvarným zájmem však v téže době dovedl navrhovat grafickou miniaturu poštovní známky. Na prvním zasedání vlády byl v roce 1945 jmenován národním umělcem. Neobyčejně plodný umělec se širokým polem působnosti - od malby až k užité grafice (poštovní známky, bankovky) a monumentálním realizacím. Začátky tvorby poznamenány atmosférou symbolismu a secese, na jejíž podobě se spolupodílel (Splynutí duší, Chudý kraj), později se vracel ke klasickému odkazu českého umění 19. století i k jeho historizujícím tendencím (Žně). Vynikl jako autor malířských a grafických portrétů (podobizny osobností českého, politického a kulturního života), věnoval se též ilustraci (V. Hugo, P. Bezruč). Významná je zejména jeho činnost v oboru grafiky (dřevoryty Rajská sonáta, Zvěstování). Vrcholem monumentální tvorby jsou návrhy barevných oken a mozaik v katedrále sv. Víta v Praze. Max Švabinský zemřel 10. února 1962 a téměř až do posledních dnů kreslil. Příroda se mu omezovala na obzor chodovské zahrádky, později jen na okno, větvičku či motýla. I v tom však dovedl vyjádřit své celoživotní vyznání - obdiv a lásku k přírodě. Miloslav Racek UMÍSTĚNÍ
DALŠÍ INFORMACE: http://www.muzeum-km.cz Typ záznamu: Osobnost AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 26.02.2004 v 09:34 hodin součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ® |
|