PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Čtvrtek 28.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

TJ Sokol Příbor [ Sportovní oddíl nebo klub ]

Sokolovna
Tělovýchovná jednota SOKOL Příbor

Jaro nového českého národního života, které přišlo po zlomení Bachova germanisujícího absolutismu, poskytlo Sokolu, založenému 16. února 1862, živnou půdu pod nohama. Nadšení širokých vrstev, obětavost lidu, evoluční nálada, vzrůstající sebevědomí národa, pořádání velkých slavností a projevů - to vše přispívalo vzrůstu Sokola Pražského a k zakládání dalších sokolských jednot na venkově.

K zakladatelům Pražského Sokola se řadili bratří Grégrové, prof. Emanuel Tonner, ohnivý vůdce studenstva a dělnictva Jos. Barák, starosta Prahy Tomáš Černý, prof. techniky Rud. Skuherský, Ferdinand Náprstek, akademický malíř Fr. Ženíšek, základajícím členem byl i Fr. Palacký a obzvláštním přítelem Sokolstva byl i Jan Evangelista Purkyně. Kmotrou praporu Sokola se stala spisovatelka Karolina Světlá, prapor i návrhy kroje maloval sám Josef Mánes. Sokolské slavnosti pořádali a organizovali Tyrš a Fügner, kteří hlavní úkol Sokolstva viděli v pravidelném cvičení. Cvičením rostli a sílili čeští mužové na duchu i na těle.

Sokolská myšlenka se dostala i do našeho města. Dne 19. června 1892 svolal Alois Jansa přípravnou schůzi pro založení tělocvičné jednoty.

Projednány byly stanovy a zvolen byl ustavující výbor.
Na 6. srpna 1893 byla svolána ustavující schůze. Konala se v restauraci Mexiko a přítomno bylo 200 osob. Schůzi byl přítomen zemský poslanec starosta města Příbora p. Fr. Peřina.


Ustavující schůzi řídili PhMr. Ferdinand Pokorný, starostou Sokola byl zvolen JUDr. Hubert Slezák.
Cvičilo se ve školní tělocvičně a svou spolkovou místnost měla jednota v měšťanském pivovaře. Později se cvičilo v sále měšťanského pivovaru.

V roce 1895 vystoupil výbor s myšlenkou postavit tělocvičnu.
TJ SOKOL začala šetřit a sbírat dobrovolné příspěvky u svých členů na vybudování vlastního přístřešku. Velkou část peněz věnoval na stavbu divadelní soubor a zisk vyl i z kulturně-společenských akcí. Přání bylo splněno až v roce 1919. Dne 7. a 8. září 1919 vyla slavnostně sokolovna otevřena za účasti delegátů ČOS. Sokolovna však brzy nestačila. Proto výbor rozhodl o její další přestavbě a přístavbě. Plány zpracoval a celou stavbu řídil br. M. Koudelka. Stavba byla dokončena v r. 1933. Náklady činily 360.000,- Kčs. V tomto roce také proběhly v TJ oslavy 40. výr. založení TJ Sokol v Příboře.

Sokolové požádali svá veřejná vystoupení, účastnili se župních, okrskových a celostátních sletů. V r. 1907 byla účast našich sokolů i ve Vídni.
Při TJ Sokol vyvíjel činnost i dramatický odbor, který se věnoval nácviku divadelních her a operet.

V roce 1920 učitel br. Blazí založil hudební soubor, v dalším roce se však rozpadl.
V r. 1922 založil br. Fr. Votěchovský velké hudební těleso. Orchestr hrál na svých vlastních vystoupeních, při sokolských akademiích i při divadelních představeních. Od r. 1925 měla TJ Sokol i svůj mužský a ženský pěvecký soubor. Jednota měla i své kino "Vesmír", které promítalo i 78 filmů při 155 představeních.

V r. 1934 byl ustaven nový orchestr pod vedením br. Jar. Štindla. Jednota měla i své loutkové divadlo. Sokolská knihovna čítala 220 svazků a asi 550 divadelních her.

V r. 1935 TJ Sokol měla nejmodernější divadlo a nejkrásnější výpravou. Veškeré finanční prostředky, získané z divadelních her, kina, hostince a tělovýchovných vystoupeních, vyly určeny na splácení dluhu vzniklého při stavebních úpravách. Jen v r. 1933 činil stavební náklad na sokolovnu 360.000,- Kčs. V r. 1934 pokračovaly práce na tělocvičně i okolí. Dne 10. června při veřejném cvičení bylo vše předáno starostou města tělocvičné jednotě Sokol.

V r. 1936 nastala štvanice proti našemu národu, politické poměry byly napjaté, dále se stupňovaly až vyústily rokem 1938.

Rok 1938 byl dvacátým rokem trvání ČSR. Střadatelská akce na slet vynesla 76.630,- Kčs, z čehož bylo 2.804,- Kč darů. Na X. všesokolském sletě cvičilo: 23 bratrů, 12 sester, 26 dorostenců. Slet měl skvělý průběh. Všichni si přáli, aby mír a blahobyt byl zachován. Politická situace se neustále po X. všesokolském sletu zhoršovala. Dne 10. října 1938 nastala okupace Příbora. Sokolovna byla obsazena německým vojskem. Veškeré jmění propadlo německým potřebám. V tuto dobu byl starostou TJ Sokol Příbor. br. Michal Koudelka.

V koncentračních táborech byli vězněni tito členové: Metoděj Handschuch, Jan Krampl, Hynek Kresta, Leopold Krompolc, Jan Krompolc, Rudolf Satek, Jar. Štindl.
Veškerá činnost tělocvičné jednoty SOKOL byla přerušena.

----------

Po nabyté svobodě 5. května 1945 nastaly v TJ Sokol další starosti. První valná hromada TJ SOKOL po II. světové válce se konala 18. srpna 1945. Starostou byl zvolen br. Hynek Kresta, br. Čeněk Štěpán a br. Michal Koudelka byli zvoleni místostarosty. Na valnou hromadu se dostavilo 93 členů. Dne 29. srpna jednota uskutečnila tryznu za padlé a umučené v koncentračních táborech. Jednota se zabývala obnovou majetku, získání žáků do tělocvičen.
Na schůzi 13. 5. 1945 byl zajištěn veškerý majetek a zároveň i provoz kina. Později bylo rozhodnuto, že se majetek vrátí jednotě, ale kino zůstane zařízením MěNV.

29. června 1945 došlo ve sjednocení všech tělovýchovných organizací, to je TJ Sokol, Orel, DTJ na území města pod názvem TJ Sokol Příbor.
V r. 1946 se prováděla úprava cvičiště, tělovýchovné části sokolovny a divadelního skladiště. Sokolové se soustředili na příjezd presidenta Dr. Eduarda Beneše. /17.7.1946/

Opět byl ustaven dramatický odbor, konala se veřejná vystoupení v okolních sokolských jednotách. Starostou byl br. Hynek Kresta. Dne 6. října 1946 se konal koncert Sokolského pěveckého sdružení župy Moravsko- Slezské a Těšínské. Řídil jej br. Hradil.

Členové střádali na XI. všesokolský slet. Úroky z úložek darovala jednota na podporu nemajetných členů, dorostencům a žactvu.
Po XI. všesokolském sletě činnost jednoty definitivně vyla ukončena a začala práce ve sjednocené TJ.

Dne 11. února 1951 se TJ SOKOL sloučila s TJ Transporta pod názvem TJ Tatra Příbor.

Od tohoto dne SOKOL podle vzoru Tyrše a Fügnera v Příboře zanikl.

----------

Dne 20. června 1991 se konala ustavující schůze TJ SOKOL pro pádu komunismu. Přítomni byli seznámeni se Stanovami SOKOLA a byla podána informace o majetkových záležitostech.
TJ SOKOL byl zvolen br. František Bittner.
Dne 16. února proběhla první valná hromada v sále muzea. Přítomno bylo 30 členů. Sokolské hnutí v Příboře opět ožívá. Podle zákona č. 173/1990 Sb. ze dne 9. 5. 1990 s účinností od 1. 6. 1990 byl majetek původně náležející všem složkám ČOS tímto zákonem vrácen. 20. 9. 1990 byla dokonce podepsána mezi ČOS a ČSTV "Dohoda o navrácení majetku." Avšak už od 15. 7. 1991 jsou mezi TJ Tatra a TJ SOKOL neustále průtahy o navrácení veškerého majetku. Spory o majetek se protahují i do r. 1992 a pokračují i v současné době. Tělocvičné jednotě SOKOL jde především o domek č. 513 se stav. parc. 608/1379/ vyhrazený pro domovníka.

TJ SOKOL je přičleněna k Sokolské župě Valašské Fr. Palackého. I když TJ SOKOL měla ve svých počátcích po r. 1991 nedostatek cvičitelů, přesto začalo pravidelné cvičení dívek i chlapců.
Jednota musela vybavit nábytkem restauraci, schůzovou místnost a nakoupit tělovýchovné nářadí. Protože i budova byla v devastovaném stavu, musel se výbor TJ soustředit i na různé opravy majetku. Občané města se postupně dovídali o činnosti TJ Sokol.
U příležitosti 100. výročí založení TJ SOKOL příbor proběhl i první výlet na sokolském hřišti - 27. 6. 1993. Cvičenci se zúčastnili veřejných vystoupeních v okolních jednotách, vystoupili i na župním sletě.

Od 1. 11. 1993 vstoupilo do tělocvičné jednoty 15. členů oddílu malé kopané a 13 členů stolního tenisu.
Tělocvičná jednota stále věnuje veškerou pozornost rozšiřování členské základny a sokolskému majetku. Postupně se opravuje hlavně tělocvičně, ve které se zavedla nová osvětlovací tělesa, provedla se oprava stropu, omítky a malba šaten, instalovaná byla topná tělesa v tělocvičně i v restauraci. Tyto opravy a úpravy překročily částku 150.000,- Kč.

V r. 1996 byla veškerá pozornost soustředěna na opravu střechy nad tělocvičnou částí sokolovny. V r. 1997, 1999 a 2000 byla provedena nový venkovní omítka na tělovýchovné částí sokolovny.

Ze společenských akcí uspořádala TJ SOKOL šibřinky a pro děti dětský ples. Gymnasté vystupovali na župní akademii v Kopřivnici, účast členů i žactva byla i na oslavách v Hodslavicích a na župním "Běhu T. Foxe" ve Val. Meziříčí. Úspěšný byl i turistický sraz na Ondřeníku.
Na XII. sletě vystoupilo 9 žákyň, odcestovalo také 14. dosp. diváků. Další společenskou akcí v r. 1997 byl zahradní výlet a letní večer.
Pátý sjezd ČOS v r. 1998 pozitivně ovlivnil další etapu sokolské práce. Veškerá pozornost výboru TJ je věnována zlepšování tělovýchovné části. TJ se stále potýká s nedostatkem cvičitelů.
Jsou i viditelné úspěchy: na př. 3 žáci se probojovali do celostátního kola všestrannosti, které proběhlo 4. 6. - 6 6. 1999.

TJ SOKOPL vypracovala pro elektronickou evidenci členské základny pro MŠMT a pražské ústředí ČOS přehledné seznamy všech členů TJ.
Je zpracován rovněž pasport sokolského majetku.
Rozpočty TJ SOKOL jsou zpracovávány z příjmu nájemného. Výbor TJ oceňuje aktivní přístup MěÚ Příbor za každoroční finanční pomoc pro zajišťování chodu jednoty.
Výbor tělocvičné jednoty SOKOL vyslovuje poděkování všem členům jednoty i občanům města, kteří zachovávají přízeň sokolskému hnutí a TJ SOKOL podporují.


Zpracoval: Zdeněk Demel

Pro zpracování toho materiálu bylo použito:

1/ Kronika I - (1893 - 1932) ze Stát. archivu v N. Jičíně
2/ Kronika II - (1933 - 1946) ze Stát. archivu v N. Jičíně
3/ materiály p. L. Loukotky
4/ zápisy z valných hromad TJ SOKOL (1991 - 1999)

Účast cvičenců na všesokolských sletech.

r. 1882 - I. slet - nebyla účast našich cvičenců
r. 1891 - II. slet - nebyla účast našich cvičenců
r. 1895 - III. slet - družstvo mužů
r. 1901 - IV. slet - 7 cvičících a 7 necvičících
r. 1907 - V. slet - 10 mužů, 4 ženy
r. 1912 - VI. slet - 41 mužů, 29 žen, 11 dorostenců, 12 dorostenek
r. 1920 - VII. slet - 23 mužů, 10 žen, 8 žen s tyčemi, 17 dorostenců
r. 1926 - VIII. slet - 19 mužů, 15 žen, 6 žen s kužely, 10 dorostenců
r. 1932 - IX. slet - 19 mužů, 15 žen, 6 žen s kužely, 10 dorostenek, 16 dorostenců, 12 dorostenek
r. 1938 - X. slet - 23 mužů, 12 žen, 26 dorostenců
r. 1948 - XI. slet - v kronice není evidován počet
r. 1994 - XII. slet - 14 dospělých, 9 ml. žaček
r. 2000 - XIII. slet nebyla účast

Činnost dramatického souboru od r. 1893

Režiséry divadelního souboru byli: br. V. Matula. V. Klečka, V. Váhala, B. Bílský, ses. Štindlová, Vokáčová,
br. Švábenický

Technická skupina: br. O. Klauda, B. Bílský, B. Grosman, J. Hanuš, V. Šup

Kostýmy připravila: ses. Vokáčová

Soubor nacvičil a divákům předvedl tyto hry:Dědečkovy housle, Ondráš a Juřáš, Noc na Karlštejně,
Na letním bytě, Maryša, Jedenácté přikázání,
Václav Hrobčiský z Hrobčic, Lucerna, Spodní
proud, Fidlovačka, Svatba Krečinského, Perly
panny Serafínky, Nápoj lásky, Svatá Dorotka,
Pasekáři, Pán v župánu, Milkování, Modrý pták
(jedno z nejúspěšnějších představení, z
francouštiny jej přeložila profesorka místního
gymnázia)

Rekordy padaly i v rozpočtu nastudovaných her v roce: na příklad - v r. 1909 bylo nastudováno 7
divadelních her, v r. 1912
nastudováno 12 divadelních. her, v r. 1913
10 div. her

Rovněž po r. 1945 byl ustaven dramatický odbor, který v krátké době nacvičil a sehrál tyto hry: Čert na zemi (nár. pohádka), nezbedný bakalář, Večer hraju já, Půlnoční vlak, Lumpa civagabundus aneb Ludrácký trojlístek, Dnes večer čekejte přítele.

V současné době TJ Sokol Příbor divadelní soubor nemá.

Věznění členové TJ Sokol Příbor.

Bratr Metoděj Handschuh - nar. 7. 1. 1885, zatčen jako rukojmí 2. 2. 1945, vězněn v Novém Jičíně a v Terezíně, zemřel 13. 4. v Terezíně

Bratr Jan Krampl - nar. 12. 12. 1880, zatčen jako rukojmí 2. 2. 1945, vězněn v Novém Jičíně a v Terezíně, zemřel 22. 5. 1945 v Terezíně.

Bratr Hynek Kresta, nar. 23. 1. 1887, zatčen 24. 9. 1940, odsouzen na 4 roky, vězněn v Opavě, Görlic, Griebo do dubna 1945.

Bratr Leopold Krompolc - nar. 18. 9. 1917, zatčen 31. 8. 1943, vězněn v Opavě, Mauthausen, popraven 8. 12. 1943.

Bratr Rudolf Sattek - nar. 4. 6. 1906, zatčen 4. 4. 1941, vězněn v Ostravě, Wohlau, Breslau, zemřel po návratu z vězení 23. 3. 1942 v Hájově.

Příborští občané, kteří působili mimo Příbor a byli v sokolské akci zatčeni:

Bratr František Holub - nar. 28. 1. 1898, zatčen 8. 10. 1941, vězněn Ostrava, Brno, Osvětim, zemřel 19. 5. 1943 v Osvětimi.

Bratr Vojtěch Strakoš - nar. 4. 4. 1911, zatčen 8. 10. 1941, vězněn Ostrava, Brno, Osvětim, zemřel
19. 5. 1943 v Osvětimi.

KONTAKTNÍ ADRESA:

Tělovýchovná jednota Sokol Příbor
Vlastimil Sedláček
Lidická 544
742 58 Příbor
Česko (CZ)
tel: (+420) 602 312 111
Sokolovna

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Pribor-mesto.cz

AKTUALIZACE: Petra Kolářová (Kancelář vedení města) org. 139, 09.07.2013 v 08:13 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA