PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY ÚVODNÍ STRANA KONGRESOVA TURISTIKA AKTIVNI DOVOLENA CIRKEVNI PAMATKY KOUZLO HRADU A ZAMKU LAZNE ZLATA PRAHA KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ USTECKY KRAJ MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Středa 29.01.2020
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Archeologický výzkum kovářské dílny v Kelči

Archeologický výzkum kovářské dílny v Kelči

Nevšední nález učinili archeologové v Kelči dne 25. května 1997 ve výkopové rýze pro plynovod u domu č.p. 239 (asi 100 m východně od náměstí, poblíž křižovatky silnice Kelč Skalička s hlavní silnicí). Protože již na první pohled bylo zjevné, že výkop zde porušil zahloubený středověký objekt s neobvykle dochovanými pozůstatky dřevěné konstrukce (ta se zachovala jen diky jílovitému podloží, do kterého byla zapuštěna), bylo po dohodě s investorem městem Kelč rozhodnuto provést zde záchranný archeologický výzkum, realizovaný Ústavem archeologické památkové péče v Olomouci ve spolupráci s archeolog. pracovištěm Muzea Komenského v Přerově ve dnech 28. - 29. května.

Přestože výzkum umožnil s ohledem k vnějším okolnostem poznání jen malé části objektu (vzhledem k vozovce na jedné a inženýrským sítím na druhé straně mohl být výkop rozšířen jen o 0,3 m), je možné vyslovit několik závěrů o jeho vzhledu, funkci a časovém zařazení. Nalezené částečně zuhelnatělé trámy jsou zřejmě zbytkem protilehlých stran základového věnce částečné zahloubené srubové stavby (1) s délkou jedné strany 4,4 m, jejíž funkci prozradilo poměrně velké množství železné strusky s velkou pravděpodobností se jednalo o kovářskou dílnu (2). Z výplně objektu se mimo strusku dále podařilo získat několik kusů stavebního kování, kosti domácích zvířat, zejména však početnou kolekci středověké keramiky právě její vyhodnoceni nám umožnilo položit počátek této stavby někdy do průběhu poslední třetiny 13. století, k jejímu zániku pak došlo ve druhé polovině či spíše na sklonku 14. věku. Velké množství uhlíků nám také ukazuje celkem jasně na příčinu zániku stavby - požár.


Tolik tedy výpověď z archeologických pramenů.(3) Z hlediska historické topografie Kelče je patrné, že tato pravděpodobně kovářská dílna ležela mimo vlastní středověké jádro Nového města Kelče, což bylo u výrobních objektů tohoto druhu obvyklé (zvýšené nebezpečí požáru v důsledku výrobní činnosti vedlo ve středovému k vykazování některých řemesel za městské hradby). Vznik této námi zjištěné srubové stavby, který snad můžeme klást do průběhu sedmdesátých nebo osmdesátých let 13. století, mohl odpovídat době krátce po předpokládaném založení Nového města Kelče. Jak již bylo výše naznačeno, příčinou jejího náhlého zániku byl snad někdy kolem konce 14. století požár.(4) Na otázku, zda k němu došlo díky nešťastné náhodě při výrobní činnosti nebo zda jej máme přičíst na vrub válečným událostem konce 14. století (domácí války mezi markrabaty Joštem a Prokopem), nám však archeologie odpověď neposkytne...

Aleš Drechsler archeologické pracoviště Musea Komenského v Přerově Dalibor Janiš Masarykova univerzita v Brně


1) Z rozboru odebraných vzorků vyplynulo, že na stavbu srubu bylo užito dřeva jedle bělokoré (Abies Alba) a buku lesního (Fagus sylvatica). Určeno paleobotanickým pracovištěm v Opavě(RNDr. E. Opravil, CSc.). Snad se dočkáme i dendrochronologické analýzy (laboratoř v Mikulčicích), která by byla schopna datovat celou stavbu s největší jistotou.

2) Struska z tohoto středověkého objektu je v současné době analyzována Vojenským technickým ústavem ochrany Brno. Za zprostředkování této analýzy, která jistě podá další zajímavé informace k charakteru strusky a tím i k předpokládané funkci objektu děkuji Prof. Ing. K. Stránskému z VUT Brno, jakožto i městu Kelč jmenovitě starostovi Ing. S. Pitrunovi - za finanční zajištění této expertizy.

3)Tento článek je výtahem z podrobnější studie: Drechsler, A. Janiš, D. (v tisku): Záchranný archeologický výzkum v Kelči (okr. Vsetín), Ročenka Ústavu archeologické památkové péče v Olomouci za r. 1997.

4) Na vznik tzv. Nového města Kelče, sídelního útvaru s protáhlým náměstím vzniklého vrcholně středověkou kolonizací na vyvýšené poloze SZ od tzv. Starého města, existují v podstatě dva názory: první, kterou zastává i autor tohoto článku klade jeho vznik do druhé poloviny 13, století snad v souvislosti s aktivitami olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, druhá počítá s jeho založením až po polovině 14. století, kdy je již výslovně zmiňováno v písemných pramenech. Pokud se zmiňovaných válečných událostí koncem 14. století týče není žádných pochyb, že se dotkly i Kelče, jak o tom svědčí jednak zmínka z r. 1389 o potřebě opevnit Kelč hradbami, za což by obdržela od biskupa určitá privilegia (nevíme však, zda se tak stalo, i když je to pravděpodobné), jednak tzv. Protokol o kelečské faře z 15. století s přímými zmínkami o válečných událostech. V případě, že existovaly městské hradby, by se tedy naše kovářská dílna samozřejmě nacházela vně těchto hradeb ...

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 09.03.2010 v 11:27 hodin
Copyright 1998-2020 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
    FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
    TURISTIKA