PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY ÚVODNÍ STRANA KONGRESOVA TURISTIKA AKTIVNI DOVOLENA CIRKEVNI PAMATKY KOUZLO HRADU A ZAMKU LAZNE ZLATA PRAHA KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ USTECKY KRAJ MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Úterý 22.05.2018
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu začne už tuto sobotu

TISKOVÁ ZPRÁVA: Plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu začne už tuto sobotu - otázky a odpovědi

Jelení Vrchy nedaleko Nové Pece na Lipensku tuto sobotu ožijí 9. ročníkem Slavnosti Schwarzenberského plavební sezóny při zahájení plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu. Slavnost je součástí hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí, jehož nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice spolu s rakouskými partnery - Sdružením cestovního ruchu (Tourismusverband) Böhmerwald a spolkem SUNNSEITN. Spoluorganizátorem projektu je Rakouské kulturní fórum v Praze. Dalším významným partnerem je Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Proč se stalo folklorní sdružení Libín-S hlavním nositelem projektu s ukázkami plavení dříví a dalšími akcemi? Co může mít společného folklorní soubor s plavebním kanálem?

Schwarzenberský plavební kanál byl postaven před více než dvěma sty lety. Jeho úkolem bylo umožnit plavení palivového dříví ze severních úbočí jižní části Šumavy do Vídně - přes hlavní evropské rozvodí u osady Růžový Vrch / Rosenhügel v revíru Svatý Tomáš k řece Große Mühl a po ní k ústí do Dunaje. Zde bylo potřeba dříví vytáhnout z vody a připravit k další dopravě na lodích či vorech do rozvíjejícího hlavního města monarchie, hladovějícího po palivovém dříví. K vytahování dříví bylo třeba 300 až 350 lidí. Tolik volných lidí v okolí nebylo, proto každoročně chodily do Untermühl skupiny mladých lidí z jižních Čech. Práce byla velmi těžká od pěti ráno do sedmi večer, byla jen hodinová přestávka na oběd. Ředitel krumlovského panství Ernest Mayer, který plavbu řídil, předpokládal, že večer padnou Češi unaveni na lože. Byl velmi překvapen, že si místo toho vytáhli z domova přivezené housle, citery a tehdy ještě v Čechách obvyklé dudy. Večer pak zněly nad ztemnělým táborem české lidové písničky, melodie, dokonce se i tancovalo, ve skupinách byli mladí muži i ženy, a tanec není tím nejlepším prostředkem k odpočinku unavených údů. Ráno v pět už zase Češi stáli u vykládacích kanálů s plavebními háky v rukou a tvrdě dřeli.

Folklorní sdružení Libín-S přivedlo po dvou stech letech ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu opět lidové melodie, písničky, tance. Stalo se tak právě v projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Lidové melodie, písničky, tance, co ještě projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu přináší?

Během letošního roku se budou konat celkem tři folklorní setkání, dvakrát to bude na Jeleních Vrších, jednou na česko-rakouských hranicích u potoka Ježová / Iglbach. Vedle nás, tedy folklorního souboru Libín-S, vystoupí dolnorakouské soubory, hornorakouský dudák Rudi Lughofer, očekáváme příjezd bavorského sboru Perlesreuter Sänger a další. Desetkrát se setkáme s ukázkami plavení dříví - na Jeleních Vrších, u potoka Ježová / Iglbach a nedaleko bavorských hranic u potoka Světlá voda. Dvakrát se budou vyprávět pohádky z obou stran Šumavy. Několikrát budeme moci obdivovat umění lidových řemeslníků. V srpnu se u Rosenauerovy kapličky na břehu plavebního kanálu sejdou věřící z Čech, Rakouska a Bavorska při lesní mši svaté sloužené v češtině a v němčině. Ukážeme si, jak se v lese dřív pracovalo. Letos poprvé chceme postavit a zapálit milíř a vyrobit dřevěné uhlí. Ale u plavebního kanálu zazní i jazz, bude se hrát podle scénáře rakouského SUNNSEITN. A SUNNSEITN znamená vždy nějaké překvapení. Program projektu je bohatý, bude červenou nitkou během celé turistické sezóny od května do září na modré stužce plavebního kanálu procházející od bavorských hranic přes českou a rakouskou část Šumavy.

Začínáme v pravé poledne 19. května 2007. Hned na začátku by měla starostka Nové Pece Zuzana Janátová zaplatit roční nájemné za skulpturu Strážce - Wächter jejímu majiteli - spolku SUNSEITN zastoupeném Gotthardem Wagnerem.

Jak vysoké je to nájemné?

Podle smlouvy je roční nájemné ve výši parohového knoflíku.

To jistě nebude konec?

V přírodním amfiteátru na Jeleních Vrších začne folklorní setkání. Z Dolních Rakous přijede folklorní soubor D´Haselbacher Volkstanzgruppe, z Horních Rakous dudák Rudi Lughofer, z Prahy Malá česká kapela, jižní Čechy bude zastupovat folklorní soubor Libín-S. V jednu hodinu po poledni u horního portálu tunelu budeme moci v sobotu poprvé poslouchat pohádky z obou stran Šumavy v podání Heleny Svobodové z Prachatic a Helmuta Wittmanna z Grünau im Almtal v Solné komoře. Mezi tím se bude stále hrát a tancovat v amfiteátru. O půl druhé na kraji lesa pod lesovnou na Jeleních Vrších zazní Jazz v kanálu, program, který připravuje SUNNSEITN. Na stejném místě začne první letošní ukázka plavení dříví. Až se budou návštěvníci vracet z ukázky plavení dříví, předpokládáme ve tři hodiny, se budou vyprávět pohádky z obou stran Šumavy podruhé, tentokrát ve stodole domu č.p. 13, ve které je expozice o plavebním kanálu KANÁL EXPO. Po pohádkách bude doznívat folklorní slavnost. Jazz bude u plavebního kanálu bude znít ještě dvakrát - v 16 hodin u kostela ve Zvonkové "3 ženy - 3 země", v půl šesté SUNNSEITN program "Jazz po kanálu" v hotelu Bärensteinhof v Aigenu.

Jak se lze na Jelení Vrchy dostat? Smí se tam jet autem či autobusem? Jezdí tam veřejná doprava?

Jelení Vrchy je osada patřící do obce Nová Pec. Z Nové Pece se dostanete na Jelení Vrchy po úzké asfaltové silničce, na které je omezena rychlost na 20 km/hod. Od Volar je návěst o technické památce Schwarzenberský plavební kanál před obcí Želnavě, od Horní Plané je podobná návěst za Perníkem. V Želnavě je z obou směrů hnědá směrová tabule Schwarzenberský kanál, stejná je potom v Nové Peci.

Po silničce na Jelení Vrchy je možné jet osobním autem, je omezen vjezd autobusů. V případě potřeby vydá povolení k vjezdu autobusu za správní poplatek obecní úřad v Nové Peci (na vydání vjezdu tuto sobotu je už asi málo času).

Mezi Novou Pecí a Jeleními Vrchy jezdí linkový autobus (malý autobus). Obecní úřad v Nové Peci dohodnul s dopravcem, že dne 19.05.2007 bude provozována podle potřeby kyvadlová doprava.

Jaké jste připravili počasí?

Samozřejmě, úspěch zahájení plavební sezóny je závislý na počasí. Proto sleduji velmi bedlivě předpovědi počasí. Ty zní nadějně. Na http://www.meteo-volary.snadno.eu/index.php?menu=7 visí tato předpovědní mapa pro sobotu:

Předpovědní mapa:

Také předpovědi pro nedaleký Hochficht / Smrčinu na sobotu jsou velmi nadějné (http://www.wetter.at/wetter/sport-freizeit/berg-wetter/oesterreich/oberoesterreich/hochficht): slunečno, mírný vítr 8 km/hod. z jihu, 4 - 180C.

Kde je možné se dozvědět čerstvé informace?

Každý den jsou aktualizovány údaje na webové stránce projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu www.schw-kan.com, v případě nutnosti je možné zavolat plavebnímu řediteli a manažeru projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Hynku Hladíkovi na +420 602272442.

www.schw-kan.com

Má folklorní soubor Libín-S na sobotní vystoupení nějaká překvapení?

Tentokrát nás opravdu čeká premiéra, mělo by to být překvapení, ani já nevím moc bližšího, i když něco tuším, myslím však, že by nebylo dobré, abych něco vyzrazoval. Libín-S měl zkoušku dnes ve středu, ta byla pravidelná, i s kapelou se schází na poslední zkoušce v pátek. Ale do premiéry už moc času nezbývá, nechte se překvapit!

Kde se budeme moci se souborem Libín-S potkat jindy?

Koncem příštího týdne se koná v Kovářově XII. jihočeský folklorní festival Kovářov 2006. Hlavní den festivalového programu bude v sobotu 26. května 2007, kdy vystoupí i Libín-S. Libín-S pojede i v červenci do Holašovic. V srpnu a v září bude opět u Schwarzenberského plavebního kanálu.

Hynek Hladík
Česká 677
CZ-38301 Prachatice
Tel. +420 602272442
Fax +420 388317609
e-mail: hladik.hynek@iol.cz
web: www.schw-kan.com v češtině
www.schw-kan.com/sd_home.html in der deutschen Sprache

Fotografie z loňské sezóny budou připojeny.
Fotografie z loňské sezóny budou připojeny.

Diskusní fórum čtenářů

(prozatím žádný názor)
Zveřejněno 17.05.2007 v 00:57 hodin
Copyright 1998-2018 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
    FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
    TURISTIKA