PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY ÚVODNÍ STRANA KONGRESOVA TURISTIKA AKTIVNI DOVOLENA CIRKEVNI PAMATKY KOUZLO HRADU A ZAMKU LAZNE ZLATA PRAHA KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ USTECKY KRAJ MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Čtvrtek 18.10.2018
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Zahájení plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu

ZAHÁJENÍ PLAVEBNÍ SEZÓNY NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEVNÍM KANÁLU
V sobotu 21. května 2016 ožily Jelení Vrchy nezvyklým ruchem.

Na křižovatce vyrostl stánek folklorního souboru Libín-S Prachatice, poměrně brzy to u pestrobarevného obrovského slunečníku vonělo klobáskami a dalšími laskominami, na stole byly rozloženy domácí buchty a koláče, sliny se jen sbíhaly při pouhém pohledu, byl naražen sud s pivem, už tu seděli první hosté. Mezi nimi byly i typické hiršberské figurky, ostatně nikdo netušil, že kolem jedné z nich bude za několik hodin na Jeleních Vrších tak rušno, že to zastínilo celé to snažení několika desítek lidí.
Ve stánku obsluhovali členové Libín-S Prachatice, jejich rodinní příslušníci - manželé, děti. Ti, co nebyli za pultem, měli ještě čas na posezení, na něco dobrého.
Zhruba ve stejné době, co první hosté zasedli u stánku Libín-S, u horního portálu plavebního tunelu si cyklisté četli na vyvěšeném plakátu program zahájení plavební sezóny. "O půl dvanácté se tu budou vyprávět pohádky z obou stran Šumavy!" "Ale máme jet k Plešnému jezeru!", zněla odpověď. "Je to ale děsnej kopec, já tu asi zůstanu. " Nakonec si skupinka rozbalila svačinu a zatím zůstala.

Před půl dvanáctou do romantického koutu u horního portálu plavebního tunelu přišla skupinka krojovaných muzikantů, s nimi ohlášená vypravěčka pohádek. A taky plavební ředitel Hynek Hladík. Na lavičkách sedělo několik prvních posluchačů, malí, velcí, děti, vnoučátka, maminky, tatínkové, strejdové a tety, babičky a dědové. Na plavebním řediteli bylo zahájit program dne, tady v poněkud intimním prostředí. 

Po oficiálnostech přišlo na řadu setkání s pohádkami z obou stran Šumavy. Kapela folklorního souboru Libín-S Prachatice spustila první sérii dětských písniček. Pak již se úlohy vypravěčky se tradičně ujala pohádková babička Helena Svobodová. Zazněla mimo jiné pohádka O zvláštním zvířeti i o vodníkovi ze Schwarzenberského plavebního kanálu.

Vyprávění pohádek z obou stran Šumavy

Sotva dozněl potlesk odměňující Helenu Svobodovou, nevím, jestli někde nezůstala na zemi louže po vodníkovi, nastal přesun do Jeleních Vrchů. Právě přijel jakýsi autobus, z něj vystoupila skupina lidiček, každý si táhnul svůj kufřík. 

To jsou Prácheňáci!" A taky že ano, fousáče Víťu, co nese basu, Libíňáci znají - vždyť Víťa byl s nimi na mezinárodním setkání plavců a vorařů v Lotyšsku, loni také v Maďarsku. 
U svého pivka seděla i parta Rakušanů - Gotthard Wagner, vedle něj ležely housle, Rudi Lughofer, ten měl u sebe na stole dudy - on ale říká "böhmischer Bock" - český kozel.
V jednu po obědě na pódiu na Jeleních Vrších nastoupila kapela Libín-S a začala pro Libín-S klasicky "Kdyby byl Bavorov..." Začalo setkání s folklorem. Po Bavorovu vedoucí souboru pozvala na pódium tanečníky Libín-S k tanci pro chlapy - Hoši a Stará bába.
Před asi 15 lety rakouský kulturní spolek SUNNSEITN v rámci projektu Kulturní osa plavební kanál rozmístil podél plavebního kanálu řadu moderních soch. Mezi nimi byla i skultura Strážce / Wächter prachatického sochaře Davida Svobody. SUNNSEITN tehdy pronajmul skulpturu obci Nová Pec, na jejímž území socha vznikla, za roční nájemné jednoho parohového knoflíku. Nájemné se předává pravidelně při zahájení plavební sezóny na Jeleních Vrších. Gotthard Wagner má jich tak doma docela pěknou sbírku. 
Proto na pódium pozval plavební ředitel Hynek Hladík Gottharda Wagnera ze SUNNSEITN a Jakuba Koželuha, starostu obce Nová Pec. Už když Gotthard vstupoval na pódium, utrousil poznámku, že ten loňský knoflík byl opravdu malý. Starosta, který nesl docela velkou krabičku, poznámku jistě zaslechl. Jeho první slova totiž byla, že letošní knoflík je ještě menší. "Vybrat parohový knoflík není jednoduché, letos předávám pátý. Nepamatuji si, jak vypadal ten loňský, ani ty předchozí. Letošní knoflík je opravdu malý, proto jsem k němu vybral ještě něco z parohu." 
Knoflík velký jistě nebyl, byl menší než dva centimetry. Navíc však v krabičce byla brož z parohoviny k zavěšení na krk. Gotthard sice velikost knoflíku znovu komentoval, ale brž se mu natolik líbila, že za chvilku už nebyla v krabičce, ale na jeho krku.

Po předání nájemného pokračoval Libín-S Prachatice se svým vystoupením. Na řadu přišly Dřeváky. Kluci a děvčata si své šmejšáky vylepšily senem. To tu ještě nebylo.

Posledním tancem folklorního souboru Libín-S Prachatice v tomto bloku byla Doudlebská polka. V jejím závěru Libíňáci pozvali do tance diváky a také hosty z Prácheňského souboru písní a tanců. A Potom přišla řada na pamětní společné foto.
Na pódium nastoupil se svým tři čtvrti hodinovém vystoupením Prácheňský soubor. Musíme říct, že Prácheňáci jsou opravdu perfektní, od oblečení, hlavně děvčata měla nažehlené sukně a zástěry, bezvadnými účesy děvčat, vystupováním, zpěvem a muzikou. I Prácheňští zařadili na závěr Doudlebskou polku, jen ta jejich je prostě jiná.
Při Doudlebské již na okraji pódia poposedávali Gotthard Wagner s houslemi a Rudi Lughofer s dudami - českým kozlem.
Zajímavostí je, že kdysi se na dudy hrálo i v Rakousku, před zhruba 200 lety odtamtud dudy zmizely. Svědčí o tom třeba poznámka ředitele schwarzenberského panství Ernsta Mayera v Popisu velkého plavebního zařízení na schwarzenberském panství Český Krumlov v kraji českobudějovickém. Tehdy se plavebním kanálem, kterému se tehdy říkalo Krumlovsko-vídeňský, dnes jej nazýváme Schwarzenberský, plavilo palivové dříví pro Vídeň, ostatně název kanálu to naznačoval. Dříví plulo napřed kanálem na povodí Vltavy, potom spáditým úsekem k řece Große Mühl, po ní až k Dunaji. Před ústím bylo třeba dříví vytáhnout a připravit je k další dopravě na lodích po Dunaji. Na vytahování bylo třeba 300 až 350 plavců, tolik volného personálu v okolí nebylo, proto přicházely celé skupiny mladých mužů a žen z jihu Čech - z Prácheňského kraje. Plavci pracovali velmi tvrdě od pěti ráno do sedmi večer. Večer předpokládal ředitel panství, který plavení řídil, že padnou unaveni na lože. Oni ovšem, pravděpodobně protože to byly smíšené skupiny mladých mužů a žen, protože to byli Češi, vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, večer se hrálo zpívalo, ba dokonce i tancovalo, přestože tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů. 

Jestliže Mayer píše o dudách jako o nástroji, který je ještě v Čechách obvyklý, lze předpokládat, že v Rakousku již obvyklé nebyly.
A právě Rudi Lughofer v osmdesátých letech po téměř dvou stoletích přivezl dudy z Čech opět do Rakouska. V současnosti již dávno není jediným, kdo hraje na českého kozla. Ostatně dnes na Jelení Vrchy přijeli hned dva rakouští dudáci.
Gotthard si sebou přivezl chlapíka s bicími, na místě si vyžádal ještě houslovou pomoc od Slávky z kapely Libín-S Prachatice a až do plavení hrála na pódiu rakousko-česká kapela ve složení dvooje housle, dudy, bicí.

O půl čtvrté se na pokyn plavebního ředitele vydali dva rakouští dudáci s českým kozlem k místu vhazování dřeva do plavebního kanálu. Dva dudáci ještě chvilku hráli před lesem.
Kanálem proudila kalná voda a stále ještě stoupala. Byla tedy ještě chvilka času na povídání o historii Schwarzenberského plavebního kanálu i na přečtení plavebního rozkazu. Pak už byl dán pokyn plavcům ke vhození nejprve několika delším kusům, ty vhazovali dospělí, pak přišel pokyn malým plavcům ke vhazování štěpin. "V celé Evropské unii je dětská práce zakázaná, jen u nás je dětská práce žádoucí, tak děti, do práce!", dal pokyn plavební ředitel. Pravdou je, že některá polena byla skoro stejně velká jako malé děti.

Vhazování dřeva

Polena se pak vydala na svoji zhruba půl druhého kilometru dlouhou pouť. Plavební ředitel se zdržel několika dotazy natolik, že se k vytahování polen z vody vůbec nedostavil, obrátil se zpět na Jelení Vrchy dřív.
Když spolu se dvěma muzikanty Prácheňského souboru dorazil k expozici KANÁL EXPO v domu čp. 13 na Jeleních Vrších, před stodolou hrála spojená kapela Libín-S Prachatice a Prácheňského souboru písní a tanců Strakonice, taky se tam tancovalo, přestože bylo čtvrt na čtyři, podle programu měla ve tři hodiny začínat druhá porce pohádek z obou stran Šumavy.
Ve stodole již netrpělivě seděla celá řádka malých posluchačů. Spustila muzika složená z muzikantů obou folklorních souborů.
Pohádková babička Helena Svobodová přišla s jednou z pohádek ze starého Rakouska - Prolhanou pohádkou, nebo by se ta pohádka měla jmenovat Popletená? No vezměte si, pohádka začíná takhle: "Žili, byli dva lidi, neměli žádné děti. Když jejich starší syn šel na vojnu...." Děti byly spíš pro tu Popletenou, lhát se přece nemá.

Pohádková babička měla připravenou ještě jednu pohádku - O Frantovi Hoškovi. Vy ji neznáte? Pohádka vlastně začíná tady, u Schwarzenberského plavebního kanálu. 
Franta Hošek ze Strakonic byl chlap jako hora. Když bylo plavení dříví, házel polena do vody po dvou i třech kusech. Jestli někde plavci potřebovali uvolnit nahromaděná polena, vlezl Franta nebojácně do vody a holýma rukama polena uvolňoval. Navíc večer, po celodenní práci, jako správný strakonický chlap popadl dudy a hrál a zpíval až do samé půlnoci, žádnou písničku neopakoval a ještě nové od chlapů z Bavor uměl doprovodit. Takový byl Franta Hošek..." 

Víc vám tu pohádku o Frantovi Hoškovi povídat nebudu, jestli jste ji ještě neslyšeli, tak přijďte na setkání s pohádkami někdy příště. To nejbližší příště bude opět na Jeleních Vrších v neděli 14.08.2016.
Na pódiu vystoupil opět Prácheňský soubor.
Ve čtvrt na pět Prácheňáky vystřídal Libín-S. Pomalu se blížil závěr. Přišel rozlučkový tanec V Prachaticích. 

Vedoucí souboru Libín-S Prachatice Helena Svobodová a plavební ředitel Hynek Hladík prohlásili 19. novodobou plavební sezónu za zahájenou.
Prachatičtí i strakoničtí se sesedli u stánku, povídali popíjeli. Najednou bylo slyšet kdesi sirénu. Kdosi řekl: "Jede sanitka!" Nebyla to sanitka, bylo to hasičské auto s rozsvíceným modrým majálem. Chvilku po prvním autu s hasiči z Nové Pece jelo další s hasiči z Volar. A odkudsi přiletěla helikoptéra, letěla nízko nad námi, hledala místo k sednutí. Nakonec sedla na loučce kousek výš. Po nějaké chvíli dorazila sanitka, hned za ní policie. 

Kdosi prý spadnul do plavebního kanálu a zranil se na hlavě a asi si zlomil ruku. Proč byly takové manévry, to je otázka?
Na internetu večer psali: "Opilý kardiak spadl do Schwarzenberského kanálu, letěl k němu vrtulník. Alkohol a horský terén zradily devětapadesátiletého muže, který se v sobotu vydal z Jeleních vrchů domů do Nové Pece na Šumavě. Senior spadl do Schwarzenberského kanálu, poranil si hlavu a ruku a zdravotníci k němu povolali vrtulník. Horská služba dostala v sobotu odpoledne zprávu z linky 155, že zdravotní stav zraněného je obecně komplikovaný. „Jak nám sdělili, pán je kromě zranění kardiak a zároveň užívá léky na zředění krve. Jak jsme nakonec zjistili, kromě toho všeho byl podnapilý, ale nemůžeme spekulovat, co přesně bylo příčinou jeho pádu do kanálu,“ uvedl Aleš Fejfar z Horské služby Šumava. Záchranáři chvíli nemohli muže najít, protože informace, kde a co se stalo, nebyly zpočátku přesné. „Na místě jsme zjistili, že spadl na hlavu, rozřízl si ruku a záda měl odřená. Ihned jsme začali s ošetřením,“ doplnil Fejfar. K nehodě kromě sanitky dorazil i vrtulník leteckých záchranářů z Českých Budějovic a policisté. Ti dechovou zkouškou zjistili, že zraněný muž je podnapilý. Vrtulník odletěl s prázdnou, protože muž nebyl v tak vážném stavu, aby musel být transportován letecky. Sanitka jej dopravila do nemocnice ve Volarech. „Nejen turisté, ale i místní ledaskdy podceňují pohyb v horském terénu. Zvláště alkohol pak může být tím faktorem, který nepozorného a nedbalého chodce dostane do ohrožení zdraví či přímo života,“ dodal náčelník Horské služby Šumava Michal Janďura. Důrazně varoval všechny, aby se nevydávali do terénu opilí a sami." 

Zdroj
Bohužel se nám nepodařilo najít v médiích informaci o zahájení plavební sezóny, vyhrála nehoda jedné hiršperské figurky. Na tu se média chytila.
Během roku 2016 jsou naplánovány ještě tyto akce: 

- 12.06.2016 13:45, Zvonková / Sonnenwald, CZ/A, Setkání s folklorem z Horních Rakous a setkání s plavením dříví
- 25.06.2016 14:00, Jelení Vrchy, Setkání s plavením dříví
- 23.07.2016 Hiršperské slavnosti se setkáním s plavení dříví. Jelení Vrchy, program bude upřesněn
- 27.07.2016 13:45, Schrollenbach, A, Setkání s folklorem z Horních Rakous a setkání s plavením dříví
- 13.08.2016 08:00-20.08.2016 10:00, Jelení Vrchy - uhliště, Setkání s prací uhlířů 
- 14.08.2016 11:30, Jelení Vrchy, Setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, setkání s folklorem, setkání s plavení dříví, setkání s prací uhlířů
- 20.08.2016 14:00, Jelení Vrchy - Rosenauerova kaplička, Setkání s modlitbou u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie
- 03.09.2016 14:00, u Rosenauerova pomníku nedaleko bavorských hranic, Setkání s plavením dříví
- 17.09.2016 13:00, hraniční potok Ježová / Iglbach, Setkání s jihočeským a hornorakouským folklorem, setkání s plavením dříví

Ing. Hynek Hladík, předseda Libín-S Prachatice, z.s. a plavební ředitel
38301 Prachatice
+420 602272442
hladik.hynek@seznam.cz
www.schw-kan.com


 
Zveřejněno 24.05.2016 v 20:01 hodin
Copyright 1998-2018 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
    FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
      TURISTIKA