PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Pátek 29.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

STÁTNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE NA OKRESE KROMĚŘÍŽSKÉM

Hynek Zavřel
(Věstník musea v Kroměříži, listopad 1958, č.1, s. 7-11)
Přírodní rezervace jsou zbytky přírody, neporušené nebo jen málo dotčené činností člověka. Zde našly útulek četné vzácné druhy rostlin i živočichů. Přírodní rezervace jsou důležité nejen pro výzkum přírody, ale mají také značný význam hospodářský a estetický. Pro každou rezervaci jsou stanoveny zvláštní ochranné podmínky, ale na všech je zakázán sběr přírodnin, tj. trhání, vyrypování nebo ničení rostlin, chytání nebo hubení živočichů (i hmyzu), dále vypalování staré suché trávy, pasení dobytka a často také vyžínání trávy.
Na okrese kroměřížském nachází se nyní 17 přírodních rezervací, z nichž 4 jsou na levém břehu Moravy v nížině Hané, ostatní leží v pahorkaté části v oblasti Chřibů.
Nejstarší rezervací je Chropyňský rybník, kde každoročně hnízdí početná kolonie racků chechtavých (Larus ridibundus) a kde roste památná kotvice vzplývavá (Trapa natans). Rybník je z větší části zarostlý rákosím a mezi rákosem obecným (Phrugmites communis) vyskytují se zajímavé druhy, jako: prudce jedovatý rozpuk jizlivý (Cicuta virosa), chráněný pryskyřník veliký (Ranunculus lingua) a kapraď bahenní (Dryopteris thelypteris). Zajímavou vegetací vyznačují se také ostřicové louky, ležící na jižním břehu rybníka.
Přírodní rezervaci Stonáč u Bílan tvoří tůně a koryto potoka Stonáče. V tomto posledním zbytku tůní, vymletých kdysi rozvodněnou řekou Moravou, mají útočišté zajímavé druhy vodní a pobřežní květeny. Pod vodou vznáší se na Moravě vzácný rdest smáčknutý (Potamogeton compressus), vodní hladinu pokrývá v létě zelený porost okřehků, mezi nimiž bývá tu hojný i okřehek hrbatý (Lemna gibba). Růžice okrouhlých listů tvoří voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranne). Ve vysoké pobřežní vegetaci zastoupeny jsou četné statné druhy jako: šťovík koňský (Rumex hydrolapathum), ozdobný kosatec žlutý (lris pseudacorus) a vysoká okoličnatka sevlák širolistý (Sium latifolium). Spolu s nimi roste jemná žebratka bahenní (Hottonia palustris). Rezervace táhne se korytem Stonáče až ke dráze, kde končí malým lesíkem. Zde se vyskytuje n nás vzácný rozrazil dlouholistý (Veronica longifolia) a na lesním okraji úhledný šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia).
V lese Zámečku východně od Kroměříže chráněny jsou dva lesní oddíly. Je tu pralesovitá rezervace s mohutnými staletými duby letními (Quercus robur), lípami srdčitými (Tilia cordata), jasany ztepilými (Fraxinus excelsior), jilmy habrolistými (Ulnus carpinifolia) i jinými druhy lesních stromů a keřů. V bylinném patru, které tu místy dosahuje výšky až 3 m, vyskytuje se kromě jiných štětka chlupatá (Dipsacus pilosus) a lopuch hajní (Arcitum nemorosum). V druhém lesním oddílu, zvaném Filena, chráněno je naleziště přesličky luční (Equisetum pratense), která zde roste pospolitě a je doprovázena četnými hájovými druhy jako: violkou divotvornou (Viola mirabilis), kostivalem hlíznatým (Symphytum tuberosum), bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), hrachorem lechou (Lathyrus vernus), vraním okem čtyřlistým (Paris quadrifolia), kokoříkem mnohokvětým (Polygonatum multiflorum) a ptačincem velkokvětým (Stellaria holostea). V letním aspektu uplatňuje se na vlhčích místech také ostřice Buekova (Carex Buekii).
Další rezervace nachází se v Mlýnském lese u Plešovce v oddlílu, ležícím v ohybu neupraveného ramene Bečvy. Je zde chráněna ladoňka dvoulistá var. východní (Scilla bifolia subsp. subtriphylla). Nalezišlě není příliš vzdáleno od Kroměříže, takže ladoňka, rozkvétající záhy z jara úhlednými modrými kvítky, je zde téměř vyhubena. Spolu s ní rostou četné druhy vlhkých lužních hájů, zejména: bělokvětá zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), žlutokvělá sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), úhledná dymnivka plná (Corydalis solida), drobná pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), pospolilě rostoucí česnek medvědí (Allium ursinum) a na břehu Bečvy velkolistý devětsil zvrhlý (Petasites hybridus). Později rozkvétají jemný čarovník pařížský (Circaea luteliana) a vysoký hulevník tuhý (Sisymbrium strictissimum).
Ostatní rezervace nacházejí se na pravém břehu Moravy.
Jižně od Kroměříže rozkládá se veliký les zvaný Obora, jehož vrcholová část jmenuje se Hvězda. Přírodní rezervaci tu tvoří lesní oddíl u Těšnovic, kde se v dřívějších dobách lámal kámen v několika lomech. Lomy byly časem zasuty a zarostly lesem. Květena těchto míst byla sice již značně poškozena návštěvníky z blízkého města, kteří některé druhy úplně vyhubili. Přece se tu však zachovalo dosti druhů, které potřebují ochranu. Dosud jsou zde hojné: medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), bukvice lékařská (Betonica officinalis) a brčál barvínek (Vinca minor). Také některé méně nápadné orchideje se udržely jako: okrotice bílá (Cephalanthera alba), kruštík širolistý (Epipactis latifolia), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopea) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Místy roste škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), protěž žlutobílá (Gnaphalium luteo-album) a hořec křížatý (Gentiana crucinta). Na okraji lesa zplaněl jihoevropský keř žanovec měchýřník (Colutea arborescens). Lilie zlatohlávek (Lilium martagon), kdysi zde dosti hojná, byla téměř vyhubena.
Známou rezervací je Skalka u Trňáku severně od Zlámanky. Rostl zde hojně koniklec statný var. velkolvětý (Pulsatilla vulgaris subsp. grandis). Ale milovníci květin odnášeli si odtud celé kytice jeho krásných, časně z jara se rozvíjejících květů, někteří vyrypovali rostliny i s kořeny a přesazovali je do zahrádek na skalky a tak se stalo, že těchto krásných květin postupně ubývalo a dnes jsou zde téměř vyhubeny. A přece toto úhledné kvítko není ani léčivé a nehodí se ani k jídlu. Hrabiví lidé vyhubili je jen k vůli krásným květům. Je to výstražný příklad a zároveň poučení, že je potřeba přírodu chránit před člověkem ničitelem. Stráň nazývá se Skalka; ta zde kdysi byla, ale byla vylámána na stavbu, takže zůstalo jen jméno. Výslunná stráň je zarostlá lesem. Na jižních svazích převládá borovice lesní (Pinus silvestris), v západní části převládá dub zimní (Quercus sessilis). V chráněné poloze a na výhřevné půdě usadilo se bohaté společenstvo teplomilných druhů. Jsou zde celé porosty hvězdnice pahoreční (Aster amellus), kakostu krvavého (Geranium sanguineum) a omanu mečolistého (Inula ensifolia). Z trav přichází smělek štíhlý (Koeleria gracilis) a bojínek Boehmerův (Phleum Boehmeri). Okraj lesa doprovází čistec přímý (Stachys recta) a mezi stromy vyskytuje se ojediněle i břek (Sorbus torminalis).
Na výslunné stráni u Cvrčovic nachází se přírodní rezervace Včelín. Stojí zde spolkový včelín na volné travnaté ploše, vedle jsou malé selské lesíky převážně borové. Z teplomilných druhů tu rostou: len žlutý (Linum flavum), jetel červenavý (Trifolium rubens), vstavač nachový (Orchis purpurea), ostřice Micheliova (Carex Michelii) a smldník jelení (Peucedanum cervaria). Na keřnatém břehu zplaněla mochyně židovská třešeň (Physalis alkenkengi).
Na pozemku státního statku Světlé nad Zdounkami zřízena byla přírodní rezervace Kamenec. Je to výslunná travnatá stráň, na níž je chráněna veliká skupina starých jalovců obecných (Juniperus communis). Celá stráň je porostlá jednotvárným, ale botanicky zajímavým porostem sveřepu vztyčeného (Bromus erectus) a bílojetele pětilistého (Dorycnium pentaphyllum). Jen vtroušeny jsou teplomilné druhy: kozinec dánský (Astragalus danicus), divizna rakouská (Verbascum austriacum), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), hořec brvitý (Gentiana ciliata) a četné jiné druhy.
Nedaleko odtud u polní cesty ze Zdounek do Divok je malá přírodní rezervace Drážov. Na výslunné keřnaté stráni převládá místy oman mečolistý (Inula ensifolia) spolu s ostřicí plstnatou (Carex tomenlosa). Vyskytují se zde dále: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), vstavač vojenský (Orchis militaris) a rozrazil ožankolistý (Veronica teucrium).
Další přírodní rezervací jsou Komínky, romantické pískovcové skály uprostřed hlubokých lesů. Je to největší skalní útvar v Chřibech a geologická památka, nacházejí tu však útulek i některé skalní rostliny, pro něž je v těchto kopcích málo vhodných stanovišť. Poměrně hojně jsou zastoupeny kapradiny. V puklinách skal roste osladič obecný (Polypodium vugare); na severním, zalesněném a balvanitém úbočí vyskytují se dosti hojně: kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a papratka samice (Athyrium filix-femina), jen roztroušeně přicházejí: kapraď rakouská (Dryopteris austriaca) a bukovinec kapraďovitý (Phegopteris dryopteris), na výslunném místě pod skalou také hasivka orličí (Pteridium aquilinum). Z druhů, doprovázejících listnaté lesy, jsou zastoupeny: samorostlík klasnatý (Actaea spicata), mařinka vonná (Asperula odorata), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) i kyčenice devítilistá (Dentaria enneaphylla) a ostřice chlupatá (Carex pilosa). V travním porostu převládá strdivka jednokvětá (Melica uniflora), méně hojná je třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea).
Lesní přírodní rezervace Brdo, nejvyšší vrchol Chřibů (587 m n.m.), zaujímá kromě vrcholku také táhlý hřbet k jihu. Celá rezervace zarostlá je vysokým smíšeným lesem, v němž místy převládá buk obecný (Fagus silvatica), místy dub zimní (Quercus sessilis). Mezi nimi vtroušeny jsou lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a jilm drsný (Ulmus scabra). Rezervace zřízena byla k vůli ochraně sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis). Je to jediná a velmi známá lokalita tohoto druhu na kroměřížské straně Chřibů. Dříve zde byla sněženka velice hojná, ale postupně jí ubývalo jednak změnou lesních kultur, jednak přílišným trháním květů a vyrypováním cibulek.Spolu se sněženkou rozkvétá tu lýkovec jedovatý (Dalphe mezereum), keříček s úhlednými a vonnými květy, později kvetou: měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), aron plamatý (Arum maculatum), náprstník velkokvětý (Digitalis grandilfora) a horské trávy ječmenka evropská (Cuviera europaea) a sveřep větevnatý var. Benekenův (Bromus ramosus subsp. Benekeni).
V katastru obce Střílky nachází se přírodní rezervace Bralová. Kolem starého opuštěného lomu rozkládá se zde výslunná keřnatá stráň. Skupiny cizokrajných akátů, nepatřících na rezervaci, byly nedávno vykáceny. Zde na hranicích svého rozšíření k severu roste hadí mord nachový (Scorzonera purpurea). Doprovázen je teplomilnými druhy: modřencem chocholatým (Muscari comosum), ozdobným vítodem větším (Polygala major) a rozrazilem klasnatým (Veronica spicata). Na obnažených místech, zejména na okraji vyskytují se: škarda smrdutá (Crepis foetida), rukevník východní (Bunias orientalis) a vrabečnice úpolní (Thymelaca passerina). Na ssuti v lomu vegetuje užanka lékařská (Cynoglossum officinale) a na chrpě čekánku cizopasí nezelená záraza větší (Orobanche major).
U obce Lísek zřízeny byly dvě přírodní rezervace. Jedna z nich, zvaná Oulehla, výslunná stráň s teplým geologickým podkladem, hostí četné teplomilné druhy. Na suchém břehu hojně kvete zvonek sibiřský (Campanula sibirica) ve společnosti lnu tenkolistého (Linum tenuifolium). V severní části je hojný vičenec ligrus ssp. písečný (Onobrychis viciaefolia subsp. arenaria). V travnatém porostu převládá válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum); jen na jednom místě vyskytuje se pořídku ovsíř luční (Avenastrum pratense).
Druhou a největší přírodní rezervací je les Strabišov. Původně lesostep, nyní zalesněná listnatými a místy i jehličnatými dřevinami. Zde roste naše nejkrásnější orchideja střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), všude přísně chráněný. Z lesostepních druhů se vyskytují: kozinec cizrnovitý (Astragalus cicer), sasanka lesní (Anemone silvestris), ostřice horská (Carex montana), kopretina chocholičnatá (Chrysanthemum corymbosum), kostřava různolistá (Festuca heterophylla), v křovinách také vikev hrachovitá (Vicia pisiformis) a na světlinách pcháč panonský (Cirsium pannonicum). Na výslunném okraji lesa usadily se: višeň křovitá (Prunus fruticosa) a sesel sivý (Seseli osseum). Stinný les hostí další druhy: orlíček planý (Aquilegia vulgaris), čistec alpinský (Stachys alpina), pryšec hranatý (Euphorbia angutata) a četné jiné.
Nedaleko odtud u obce Chvalnova leží další přírodní rezervace, zvaná Přehon, travnatá stráň, porostlá stromy i keři; hostí četné thermofilní druhy, jako: mařinku psí (Asperala cynanchia), prorostlík srpovitý (Bupleurum (falcatum), zvonek sibiřský (Campanula sibirica) a řepovník vytrvalý (Rapistrum peranne). V měsíci srpnu zapestří se celá stráň zlatožlutými květy zahořanky žluté (Orthantha lutea). V mokřadu pod strání, který patří také k rezervaci, usídlilo se společenstvo bahenních druhů. Jsou mezi nimi skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), skřípinec Tabernaemontanův (Schoenoplectus tabernaemontani), smetanka bahenní (Taraxacum palustre) a bařička bahenní (Triglochia palustre).
Křéby u Prasklic jsou další přírodní rezervací. Výslunná stráň, s podkladem neogenních písků a štěrků, vyznačuje se velkým počtem xerothremofilních druhů. Spolu s kavylem vláskovitým (Stipa pennata) rostou zde: čilimník poléhavý (Cytisus procumbens), hrachor lesní var. širolistý (Lathyrus silvester subsp. latifolius), len rakouský (Linum austriacum), mochna písečná (Potentilla arenaria) a žluťucha menší (Thalicitrun minus). Na úhorech a uvolněných místech jsou rozšířeny: hořinka východní (Conringia orientalis), černucha rolní (Nigella arvensis), zběhovec yva (Ajuga chamaeptys), sveřep japonský (Bromus japonicus) a jen zřídka zapáchající štěničník paprskující (Bifora radians).
Připravuje se zřízení přírodní rezervace Valachy jižně od Pornic. Na lesní slatině vyskytuje se tu mnoho druhů, které již nikde jinde na kroměřížsku nerostou. Ve stromovém patru převládá olše lepkavá (Alnus glutinosa). Na zamokřených místech bují vysoký a hustý porost rákosu obecného (Phargmites comunnis) a přesličky obrovské (Equiusetum maximum). Na poněkud sušších místech převládá bezkolenec modrý (Molinia coerulea) ve společnosti několika vzácnějších ostřic: ostřice Davallovy (Carex Davalliana), ostřice latnaté (Carex paniculata) a zřídka i ostřice trsnaté (Carex caespitosa). Malé keříky tvoří vrba plazivá var. rozmarýnolistá (Salix repens subsp. rosmarini-folia). Také zde rostou: pryšec bahenní (Euphorbia palustris), smldník bahenní (Peucedanum palusive) a tolije bahenní (Parnassia palustris). V olšině vyskytují se: upolín evropský (Trollius europaeus), hvědznatec čemeřicový (Hacquetia epipactis) a žtuťucha lesklá (Thalictrum lucidum). Zvláště zajímavý je výskyt strdivky zbarvené (Melica picta).
V tomto přehledu jsou uvedeny všecky přírodní rezervace na okrese kroměřížském. Jejich vegetační pokrývka charakterizovaná je jen několika nejvýznačnějšími rostlinnými druhy. Uváděti všecky na rezervacích rostoucí druhy přesahovalo by rámec tohoto pojednání. Na přírodních rezervacích nejsou však jen zajímavé a vzácné druhy rostlin. Žijí tu i vzácné druhy živočichů zejména hmyzu, které čekají, až se jim někdo věnuje. Jisté je, že rezervace stanou se v budoucnu přírodními laboratořemi, v nichž bude možno sledovat vývoj přírodních podmínek po všech stránkách. Tomuto úkolu mají přírodní rezervace sloužit především.

Hynek Zavřel

(Věstník musea v Kroměříži, listopad 1958, č. 1, s. 7-11)
Literatura:
Dostál J.: Kvetena ČSR, Praha 1950.

Gogela Frant.: Květena na dolním toku Rusavy, část druhá, okolí Záhlinic, Věst. klubu přírodověd. v Prostějově, 1909.

Palla E.: Die flora von Kremsier iu Mähren, Oest, bot. Zeitschrift, Vídeň 1886.

Piebauer B.: Floristické poznámky z okolí Kroměříže, Věstník klubu přírod. v Prostějově, 1908.

Podpěra J.: Květena Hané, Arch. na přírod. prozkoumání Moravy, Brno, 1911.

Polívka F.: Názorná květena zemí koruny české I-IV, Olomouc 1900-1904.

Vogl A.: Cephalanthera ensifolia ve Hvězdě, Oest, bot. Zeitschrift, Correspondenz, Vídeň, 1852.

Vogl A.: Orchis ustulata, Epipactis latifolia, Chenopodium ambrosioides a Epigonum Gmelini ve Hvězdě, Oest, bot. Zeitschrift, Correspondenz, Vídeň, 1852.

Zahradník F.: Analytické tabulky k určování rostlin města Kroměříže a dalšího okolí. Prog. gym. Kroměříž 1892 - 1893.

Zavřel H.: Příspěvek ku květeně Kroměřížska, Věda přírodní, Praha, 1938
DALŠÍ INFORMACE: Přírodní památka Kamenec
Zveřejněno 01.01.2002 v 11:32 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA